Absence okruhů aneb jak je to ve skutečnosti s dopravou v Praze
Hlavním problémem je absence vnitřního a vnějšího okruhu v rámci hlavního města. Doprava kolabuje, jelikož současný dopravní skelet není na aktuální dopravní zátěž připravený. Rozhodovat by se mělo dle priorit oprav, ne dle rozhodnutí úředníků. Citlivost pražské silniční sítě je důvodem nepříjemných dopravních situací, které v Praze zažíváme.
Praze schází dopravní systém, jelikož není dokončený ani silniční okruh kolem hlavního města (vnější), a zdaleka není hotový ani městský okruh (vnitřní). Základní dopravní skelet, který dnes řidiči využívají, není v žádném případě schopný a připravený na stávající dopravní zátěž. Z toho důvodu je samozřejmé, že dochází k dopravním komplikacím a ve chvíli, kdy se bez koncepce a bez základní či širší analýzy provádí nahodile různé opravy a rekonstrukce, celá doprava kolabuje.
Není běžné, že o zásadních rekonstrukcích a opravách rozhoduje jeden radní či jeden odbor města, většinou by se mělo jednat o rozhodování na základě priorit oprav. Dalšími měřítky jsou pořadí oprav, analýzy dopadu uzavření komunikace a simulace dopadu na okolní silniční síť či modulace objízdných tras. Pokud by byla tato měřítka brána v potaz, nestalo by se, že v jeden okamžik dojde k uzavření několika na sobě závislých silnic v jedné lokalitě.
Pražská silniční síť je velmi náchylná na jakoukoliv výchylku, právě díky absenci okruhu, a tím dochází k situacím, jež právě v hlavním městě zažíváme.
Podíváme-li se na příklady ze zahraničních velkoměst, kde jsou jak vnitřní, tak vnější silniční okruhy běžnou součástí dopravní sítě, opravy probíhají bez znatelných kolapsů dopravy. Zahraniční komunikace jsou zavedeny v základních informačních systémech a databázích a tento software sám dává vědět, jaké silnice je nebo v brzké době bude třeba opravit na základě zatížení dané komunikace. Tento systém právě v hlavním městě schází a Metropole by ho nutně potřebovala.
Marek Doležal
zastupitel hl. m. Prahy
